Petr Dub (*1976) v roce 2012 zakončil doktorské studium na FaVU VUT v Brně autorskou publikací s názvem Vybrané postkonceptuální přístupy v současné české malbě. Ve vlastní umělecké tvorbě se věnuje především zkoumání kapacity současné malby, objektu, instalace a jejich vzájemných přesahů v architektuře či ve veřejném prostoru. Autorova diplomová práce s názvem UNFRAMED byla vybrána pro evropskou přehlídku Start Point a cyklus TRANSFORMERS mezi díla finalistů mezinárodní ceny The Sovereign European Art Prize pořádané Královskou nadací v Londýně pod záštitou aukční síně Christie‘s. Autor byl nominován na cenu Essl Art Award Cee a zařazen do cyklu Start Up organizovaného Galerií hlavního města Prahy. Je spoluzakladatelem fotografické platformy Studio Flusser a od roku 2018 vede na pražské Akademii výtvarných umění spolu s Markem Medunou jeden z malířských ateliérů.

Petr Dub v českém umění působí jako mimořádně kosmopolitní osobnost. Jako kdyby to, čím se několik posledních let zabývá, nereagovalo na klaustrofobické dění na domácí scéně, ale spíš navazovalo na tradice a tendence v uměleckých metropolích, jakými jsou Londýn nebo New York. V zásadě můžeme říci, že Petr Dub je malíř. Hranice této disciplíny ovšem výrazně překračuje a testuje. A obloukem se k malování zase vrací.

Dub svými díly nezkoumá svět kolem sebe, ale okolní realitou zkoumá samotné umění. Co to v praxi znamená? Dobře to ukazuje umělcova starší série Transformers. Malířské plátno je nataženo na nesouměrný rám a pod plátnem jsou skryté různé předměty: z obrazu se tak stává jakýsi reliéf. Dub tak ukazuje podpůrný aparát malování, i když ho současně zakrývá. V cyklu Unframed a dílech, které z něj vycházejí, se úplně obešel bez napínacího rámu. Barevná malířská plátna natahuje přímo na stěnu. I když v pozadí tohoto počínání opět vězí úvaha o esenci malířství, výsledek současně uchvacuje svou krásou. Nepravidelně zvlněná plátna se na pozadí bílé zdi vznášejí jednou jako dematerializované barevné skvrny, jindy jejich záhyby a prostorové splývání evokují detaily středověkých polychromovaných soch.

Od podobných postupů je jen krok k malířským instalacím, při kterých Petr Dub pojednává celý prostor galerie. Vytvořil si zvláštní techniku, při níž z různě barevných pláten vytlačuje hyperrealistické výjevy (například Michelangelova Adama nebo portréty filozofů Marxe a Baudrillarda), fixuje je hřebíky a pak je kombinuje s dalšími prostorovými prvky. Od krtiky umění se lehce dostává ke kritice institucí umění. Právě díky přemýšlivosti a vizuální atraktivitě svých děl patří k největším talentům českého umění posledních několika let. (Tomáš Pospiszyl)

VYBRANÁ MÉDIA
2018  CAMP: Záznam debaty na téma Umění ve veřejném prostoru
2017  UMA: Audioguide z výstavy v Galerii Jelení
2016  ČT ART: Rozhovor na téma procento pro umění v architektuře 
2015  ARTYČOK.TV: Profil s Václavem Hájkem
2014  GAVU: Další ze způsobů, jak nevytvářet obrazy
2013  ARTMIX ČT: Profil
2012  Rozhovor pro Českou televizi: pořad Před půlnocí
2011  RADIO WAVE: Start Up Interview