Pozor na ženy v galeriích (Tomáš Pospiszyl)

Sedí v galerii a jsou to většinou starší ženy. Jejich úkolem je nebýt vidět, současně hlídat exponáty. Kustodka je i tématem včera otevřené výstavy Petra Duba. Výstava je už šestým pokračováním cyklu Start Up, ve kterém Galerie Hlavního města Prahy představuje v Domu U Zlatého prstenu mladé výtvarníky. Výstavní prostor je v přízemí a na rozdíl od ostatních expozic zadarmo, tedy ideální a bezbolestná příležitost, jak při cestě centrem rychle zjistit, co nového se na mladé scéně děje. Objekty s tajemstvím Petr Dub (* 1976) působí v Brně a pro ty, kdo jeho tvorbu už znali, může být nová instalace překvapením. Absolvent Fakulty výtvarných umění VUT se v minulosti věnoval především abstraktním obrazům. Vystavoval nenapnutá, různě pomačkaná malířská plátna nebo je napínal na rámy, které byly z nepravidelných a různě nařezaných latí. Plátna začal natahovat i na různé nalezené předměty. Z jeho obrazů se tak staly objekty, které pod povrchem skrývaly tajemství. S tímto typem obrazů měl Dub zahraniční úspěchy. Loni se s nimi dostal do finále mezinárodní ceny Sovereign European Art Prize v Barbican Centre v Londýně. Letos je Dub mezi finalisty Essl Art Award. Ovšem již před nějakou dobou začal Dub experimentovat s jazykem, který sice objevil při rozvíjení abstraktní malby, ale vyjadřuje se jím velmi realisticky: Z různě barevných pláten na stěny vymačkává a pomocí hřebíků fixuje textilní reliéfy, které až s fotografickou přesností zobrazují reálné předměty nebo postavy. To je i případ Kustodky. Její nevábnou postavu vytvořenou touto hadrovou technikou v galerii na první pohled vidíme. Přímo k ní se ale dostat nemůžeme, protože téměř celý její prostor je vyplněn pavoučí sítí z vlákna, které vychází z rybářské udice. Groteskní hlídačka Vlákna mohou symbolizovat bezpečností siločáry, kterými kustodka kontroluje pohyb diváků, nebo také abstraktní strukturu kontrastující s karikaturně pojatou postavou hlídačky. Umělec odkazuje ke galerijnímu provozu a od abstrakce se tak posunul až k téměř ilustrativní pozici. Ta je zřejmější pro toho, kdo si spojí použitý citát filozofa Jeana Baudrillarda s podobou groteskní kustodky: Babička je ve skutečnosti Baudrillardovým portrétem! Tento postmoderní myslitel se proslavil myšlenkou, že žijeme v mediálním světě, v němž je stále obtížnější poznat, co je skutečné a co je pouhým zdáním. A zde jako by filozof hlídal, zda je jeho podoba dostatečně matoucí. Ovšem pro ty, kdo nevědí, jak francouzský filozof vypadá, zůstává výstava jen výrazově působivou podívanou, k jejíž myšlence nenalézá klíč. Pozor na ženy v galeriích (Tomáš Pospiszyl, Lidové noviny, Kultura, str. 11 , 28.4.2011)