Memy a totemy

Autorský pojem tomem spojuje dva výrazy – totem a mem. Slovní hříčka cílí na jazyk univerzálně-globálních termínů, sdílených dějin a podvědomých západních archetypů. Totem představuje mentální či fyzický objekt symbolizující mytického prapředka či kulturní příslušnost ke konkrétní kmenové vazbě. Je považován za symbolické vyjádření skupiny jako celku a často totemismus bývá uváděn za vůbec nejstarší formu náboženství. Mem je jednou z nejčastěji frekventovaných a přesto pomíjivých jednotek současnosti, nejčastěji interpretovaný jako termín replikující jednotku kulturní informace.

Formálně cyklus definuje variabilita a různost materiálů. Těžkost se mísí s lehkostí, tuhost s křehkostí, sochařství s malbou. Reprezentativnost střídá lacinost, kontrolované efekty technologické nahodilosti. Tomemy více než na definitivní originály zakládají na multiplikované entropické řady. Autorské alibi odhaluje práce s odkazy věkem zprofanované civilizační tvary, zaniklé kulturní epochy a mizející – nikoliv symbiózu, ale naopak nesoulad s přírodou. Poražena monumenty z betonových kompozitů nad hladinou plastových oceánů čeká v odrazu digitálních obrazovek  na svůj moment – vrátit království zvířat, všem jen ne lidem. Selhání jako nutný výsledek každého v čase neudržitelného experimentu.